2.Díl DelaroGar

19. září 2009 v 23:46 | Gaarinka Nii |  DelaroGar
V minulém díle si Yauy odváděla Saasukinu přič a Gaarinku našel ležet v písečných dunách náký kluk a odnesl ji knim do nemocnice,ale co se vlastně stalo z Hikairi a Miokem?To se dozvíte právě teď!

Saasukinka bezmocně jen přihlížela jak tá žena bojuje z vlky a jak skončila došla za ní.Saasukinka se jí zeptala ,,co chceš a kdo si?" .Tá žena ji odpověděla ,,Jmenuji ze Yauy a chci tě jen zachránit a podívat se na tu tvou nohu".Tak se tedy Saasukince podívala na tu nohu a viděla,že je pořádně oteklá a že stím nic sama nezmůže a tak ji vzala do náruče a odvedla knim do vesnice.Jak došly knim do vesnice tak kolem ní začal poskakovat takový divný bílý chlapík z dlouhýmy černímy vlasy a žlutýma očima(kdo to je,že? XD).Saasukinka se ho trošku balá jak tak poskakuje,ale hned jí to přešlo,protože tá holka začala volat ,,Kabuto poď sem rychle!!!".Došel náký šedo vlasý kluk v brýlých a jak uviděl Saasukinku hned se zeptal ,,Yauyo kdo to je?" ona mu řekla ,,To nevím,ale podiv se jí na nohu má ji asi vyvrtnutou".A hned se tedy Saasukince podíval na tu nohu a dal ji na ni nákou si mastičku a pak obvaz a něco proni dopusut nevídaného a podivného udělal.Pak řekl ,,No budeš tu muset zůstat několik dní než budeš moct chodit sama" .Pak už pomalu šel pryč,ale ještě se zastavyl u toho muže co tam taky byl a pošeptal mu ,,Pane ona ji tu vůbec neměla nosit co když prozradí naše místo kde sme?".Ten muž se na něj rozčíleně podíval a řekl mu ,,Kabuto,Kabuto,Kabuto já Yauy naprosto věřím a kdybi si myslela,že tá holka může něco říct tak byjí tu nenosila a navíc se podiv co má nasobě,tá určitě nepocházý z žádně vesnice tu někde kolem".Kabuto pak odešel z křiklavým až žalostným úsměvem pryč.Ten muž za Saasukinkou došel a zeptal se jí ,,Ahoj ty holčičko jak se jmenuješ a co tu děláš?" Saasukinke mu s pošklebem až takovým vyzývavím výrazem řekla ,,No za prvé já nejsem žádná holčička a jmenuji se Saasukinka Uchiha a kdo si myslíž,že si ty?!" na to jí řekl ,,Kdo já su?Kdo já su? Ty to vůbec nevíš jo?!" Saasukinka se podivyla a vduši si řekla a proč bych někoho takového měla znát vypada jako zmrzlina z čokoládovou polevou a kouskem pomerenče. ,,No já nevím kdo si.To si snad náká pop stár nebo co?Že bych tě měla znát" Muž se podivil a Yauyi taky. ,,No když tedy nevíž kdo su tak su Orochimaru jeden z tří legendárních Sanninu" Saasukinka úplně měla tupí víraz,protože vůbec nevědala co ten chlápek říká. ,,Jaký Sannin?Orochima...co?" .Saasukinka byla úplně udivená s toho co jí to říká a vůbec nevěděla kde jí hla stojí. Yauyi řekla orochimarovy ,,Orochimaru rači jdi já jí to vše vysvětlím a ty můžeš vklidu vymíšlet náké plány jak je dostat" Orochimaru tedy odešel a Yauyi začala Saasukince vše vysvětlovat kde je a co sou zač.Mezytím u Mioka a Hikairi.Šli už asi dva dny vkuse a Hikairi už nemohla sotva nohama už pletla a Mioku už taky nemohl,ale měl oněco víc ještě sil a pak řekla Hikairi ,,Mioko počky neodpočinem si trošku?" Mioku nato,,Hikairi musíme jít dál je najít a odvést zase domů"Hikairi: ,,já vím,ale mě už bolí šíleně nohy"Tak tedy vzal Mioku Hikairi batoh a nes ho sám,ale asi po čtyřech kilometrech Hikairi odpadla vyčerpáním a tak ji Mioku vzal do náruče a šel sní dál.Nakonec došly k nákému potůčku nebo spíře menšímu jezeru.Mioku položil Hikairi na zem a dal ji trochu čerstvé vody tá se probudila a ptala ,,kde to sme?" mioku jí řekl ,,No víš sem tě sem odnesl"a poškrápal se na zádech.A ejhle právě kolem nich neco proběhlo a zase.Co to může být?Hikairi a Mioku byly úplně vyděšení,ale jak se to zastavylo tak uvyděly malého pejska s hnědýmy oušky.Hikairi se šíleně moc líbyl a tak na něj začala volat ,,pojď sem pejsku pojď".Ten pejsek začaj někam štěkat a s křový se ozvalo ,,děje se něco Akamaru?"a višl stama takový hnědovlasý kluk a měl něco červenou barvou namalované na tváři.Přišel k Akamarovy a podrbal ho za ušima,ale pak se najednou prudce otočil a postavyl do obrané pozyce a Akamaru taky.Hned na ně vykřikl ,,Kdo ste a co tu chcete a z jaké ste vesnice?" Mioku mu odpověděl ,,No nechápu proč na nás tak křičíš sme ti nic neudalaly.Jo a já se jmenuju Mioko Isamu a táhle tá okouzlující dívka je Hikairi Hyuuga a nejsme z řádné vesnice,ale z města Delaro a kdo si ta?". Tek kluk se podivyl a poškrábal na hlavě a řekl ,,No já su Kiba a ona je z klanu Hyuuga?Co je to město?".Hikairi se úplně podivyla,že zná její přímení Hyuuga a one se zeptala ,,Skama znáš me přímení Hyuuga?" tan kluk jí odpověděl ,,No unás ve vesnici je plno lidi s tímhle přímením".Náhle tam došla náká tmavě modro vlasá dívenka s bíly očima a roztomilým úsměvem.A řekla ,,Ki...Ki...Kibo....ským.....to...tam mluvíš?".Šíleně roztřesený hlásek co říkala úplně mrazyl Hikairi a Mioka na zádech.Kiba na ni zavolal ,,Ahoj Hinato táhle holka je taky z Hyuuga klanu".A Tá holka se podívala na Hikairi a představyla ,,Já...já...su....já...su....Hinata Hyuuga a ty?" Hikairi ji odpověděla ,,Já se jmenuju Hikairi Hyuuga".Pak se představyl Mioko ,,Já se zas jmenuju Mioko Isamu" Hikairi se úplně divyla,že ještě někdo má takové přímení jako ona,protože na světě byla už sama nebo si to aspoň mislela.
,,Vzpomínka"
To byly asi Hikairi čtyři roky co ji daly do adoptivní rodiny a vůbec na nic si nepamatovala.Hikairi žila a pořád žije štastný život a svoje adoptyvní rodiče má šíleně ráda,ale jak jednoho dne když jí bylo devět let zaslechla,že se její rodiče bavý,že má bratra,který žije úplně jinde a nikdy ho neuvidí tak se šílene rozbrečela.Stejně pořád doufala,žeho jednou uvidí.Slišela i jeho jméno a jmenuje se Neji Hyuuga.Vždy sem oněm hledala plno informací,ale on jako by neexistoval.Náhlé probuzení z tranzu.
Mioko začal na Hikairi volat ,,Hej si v pořádku?" Hikairi mu řekla ,,jo sem".Jak se Kiba nani podíval tak se zeptal,,a jak dlouho takhle dete?Vypadáte jako by ste šly týdny a i více možná měsíce" Mioku mu řekl ,,néé jen čtyři dny hledáme své přátele který se stratily" kiba se chtel zeptet,ale než se stačí zepteta tak Hikairi úpadla a omdla.Kiba řekně Hinatě,,Hinato běž do nemocnice jím říct,že jim zachvýly přinešemu Hikairi".Hinata rychle běžela a Kiba z Miokem odnášely Hikairi do nemocnice.Jak tam došly tak se ptala sestřička Mioka z jaké sou vesnice a jí řekl ,,Mi nejsme z žádné vesnice,ale z města Delaro".Tá sestřička vůbec nevěděla o co de a tak se dál už nevyptávala.Mioko po vyšetření došel za Hikairi a díval se smutně nani.Pak došla sestrička a řekla mu ,,Neboj se oni bude v pořádku jen málo pila vody" Mioko jí řekl ,,nám došla voda hned první den,sme ji měly málo a kdych aspoň já věděl jak tu budem dlouho tak bych jí vzal víc!" ona nato ,,To se někdy stane když se špatně vypočítáte".Mioko jen pokívl hlavou jako by souhlasil se sestřičkou a tá pochvýly odešla.Najednou za Miokem došla Hinata z nákým si divným hnědovlasým klukem co se tvářil jako Hikairi když byla dost naštvaná a ten kluk tak taky vypadal.Hinata řekla Miokemu ,,Můžem jít už za Hikairi?" Mioko jen pokrčil rameny.Ten kluk šel za sestřičkou a zeptal se jí a pak vešel za Hikairi do pokoje a přitom držel něco v ruce.Mioko a Hinata chtěly jít sním,ale nechal jen vejít Hinatu.Mioku vůbec nevěděl co se děje.Asi po dvaceti munutách stama odešla Hinata a Mioku se jí ptal jestly se Hikairi už probudila a ona mu smutně řekla ,,ještě ne".Ten hnědovlasý kluk co byl sní v pokoji si všiml,že má na stolku medajlonek,ale jen půlku.Podíval se na něj a pak zarazil a položil ho spět a ještě něco vedle něj a odešel.Jak odešel Hikairi se probudila a Mioku zaní přišel.Ten kluk odešel s úsměvem na tváři jaký zas tak často nemývá.Hikairi se na Mioka úsmývala a začala se ho vyptávat jak se tu dostala,ale než jí Mioku něco stačil říct tak dovnitř přišel Kiba a Hinata,potom se začaly spolu bavyt.Mezytím někde u Gaarinky.Gaarinka už byla celkem v pořádku a ráno ji už měly sté nemocnice pustit a tak jen vyhlížela z okne ven.Náhle,ale uviděla toho kluka ze včerejška co jí zachránil z té pouště,ale divila se tomu proč v tolik hodin nespí a úplně nejvíce tomu proč je zrovna na střeše domu.Pak,ale zeskočil a zamiřil si to přimo kní.Gaarinka ho skoro ani už nevnimala spíš se dívala na měsic který tam zářil víc než unich doma.Náhle se umí otevřely dveře a stál tam ten kluk a zeptal se jí ,,Proč nespíš?" Gaarinka mu jen řekla ,,Já v noci skoro nemůžu spát" On se nani úplně podivně podíval,ale Gaarinka mu moc neviděla v té tmě do tváře.Ona se ho zeptala ,,A proč ty nemůžeš spát" ten kluk jí řekl ,,No nák podobně jak,ale spíš je to tím měsícem.Musím se na něj skoro pořád dívat jak je tak krásný a navíc mohu přemýšlet o plno věcech".Gaarinka mu zas řekla ,,A o jakých věcech můžeš přemýšlet?"on nato ,,O různých,prostě o všeljakých. Jo a včera sem se ti nepředstavyl já su Gaara a běž brzy spát Gaari".Pak odešel a jak zabouchl dveře Gaarince se podlomily kolena,protože takhle dlouho jí už nikdo neřekl,naposledy to bylo když jí bylo asi čtyři nebo pět let a to jí to řekl její bratr.
,,Vzpomínka"
Gaarinka si vzpoměla na ten den kdy její bratr odešel a řekl jí ,,Doufám,že se budeš mýt dobře a nejdeš lepší lidi než jsem já ty moje Gaari"

Gaarinka se rozbrečela touhle spominkou a sedla si na postel,ale pak se uvědomyla,že tu něco chybí.Nevěděla co,ale skoušela si šíleně vzpomenout a i ten měsíc jí něco začínal říkat.Jen si tak vzpoměnout.Gaarinka si skoro celou noc skoušela vzmenout na to co tu chibý a vzpoměla.Bylo to její kotě Gaarýsia.Ráno zaní došel Gaara a Temari ji odvézt knim domů,ale ona jim řekla,že nemá u sebe svou nejduležitější vec a musí ji najít,ale Gaara se jen umýval.Temari vůbec nevěděla o co se a proč se Gaara usmývá.Temari jí řekla,že nejdříve pude knim a pak jí to třeba pomůžou najít,ale Gaara se usmýval ještě víc jako by něco tušíl.Jak došly ktomu jejich domu tak vzal Gaara hned Gaarinku do jeho pokoje a tam mu na roztrhané peřině ležela Gaarýsia.Gaarinka se zaní hned rozeběhla a vzala ji do náruče a Gaarovy poděkovala polibkem na tvář.Do Gaarova pokoje přišla Temari a zeptala se jestly chce jít hledat tu věc a ona jí řekla ,,Už né,už sem jí našla".Temari vůbec nevěděla o co de,ale přišel kní Gaara a něco ji pošeptal do uchu.Temari se usmála a chtěla odejít,ale sběsile tak knim přišel náký kluk úplně v černem a ptal se jestly mu někdo nesebral peřinu z pokoje když spal.Nikdo mu,ale ani nemusel odpovýdat,protože jak zvedl hlavu tak ju uvyděl na Gaarově postely úplně roztrhanou.Ten kluk úplně začal křičet na Gaaru ,,Co si jako myslíš mi sebrat deku a takhle rostrhat?!".Něž,ale stačil Gaara odpovědět tak se do toho vložila Gaarinka a řekla mu ,,To asi Gaara nebyl" on se na ni podíval a řekl ,,A kdo si ty" Gaarinka mu řekla ,,Já su Gaarinka Nii" Tan kluk se trošku ušklíbl a řekl ,, Já su Kankuro.Jo a kdo podle tebe tu deku roztrhal?"Gaarinka mu nic neřekla a jen ukázala na své roztomilé spící kotě v náruči.Kankuro jí,ale řekl ,,No to je hezké,že to nebyl Gaara,ale já teď nemám peřinu"Gaarinka se jen usmála a ze svá kapsičky podobné té na kunai vyndala jehlu a nit a řekla mu ,,Neboj když počkáš pět minut budeš mýt deku zašitou"On jí jen řekl s udiveným vírazem ,,Tá..ták..Dobře".Zachvýly měla Gaarinku tu deku zašitou a Kankuro,Temari,ale i Gaara stáji z otevřenýma pusama jako by se nechumelijo a všichni se jí najednou zaptali ,,Jak umíš tak rychle šít?" Gaarinka jim řekla ,,No mě to naučila jadna kamarádka než umřela na rakovinu".Najednou Gaarince prošlo hlavou jasné světlo a její oči se zbarvyly do černé barvy a Gaarýsia se probudila a pořádně naježila,ale ještě neco neobvýklého.Gaarýsia měla na zádech ještě takové jakoby dračí Křídla.Kankuro,Temari a ani Gaara dříve nic podobného neviděly a Gaarinka začala úplně zařit.Pochopí Saasukinka to co jí Yauy říká?Bude vůbec úplně Hikairi v pořádku?C jí to ten kluk dal ne stolek vedle jejího medajlonku?Proč Gaarinka začala podivně zářit a Gaarýsia má křídla?To vše se dozvíte v příštím díle DelaroGar - Kočka,Bratr a Duše bojovníka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama