5.Díl Začalo to tak a končí to jinak

11. listopadu 2009 v 15:05 | Gaarinka Nii |  Začalo to tak a končí to jinak
Itachi, jako Iris, se mohl s Narutem procházet po vesnici aniž by se na ně někdo šokovaně díval. I když překvapených výrazů bylo dost. No ne každý den se vidí, jak jde Naruto bok po boku s holkou. Když je viděla Hinata, nestačila se schovat a ve snaze je pozdravit dostala škytavku.
"Vstávej," řekl Naruto a zatřásl s Itachim. Itachi se zavrtěl, ale místo toho, aby vstal, si přitáhl deku blíž k tělu.
"Lenochu!"
Naruto odešel do kuchyně, když někdo zazvonil.
"Máš pět vteřin," řekl naposledy a zavřel dveře od pokoje. Pak šel otevřít.
"Ahoj Naruto," pozdravila Sakura a pozvala se sama dál.
Naruto nestihl ani protestovat.
"Potřebuješ něco?"
"Jednu knížku."
"Knížku? U mě? Jsi si jistá, že sis nespletla byt?"
"Jednou jsem ti ji půjčila a potřebuju ji zpátky."
"Aha, no tak si posluž." Sakura začala prohledával police a stoly. Najednou se z vedlejšího pokoje ozvaly kroky.
"Máš tu někoho?" zeptala se Sakura.
"No..." Naruto nevěděl, co říct. Najednou se dveře otevřely a Narutovi se zastavilo srdce. K překvapení obou stála ve dveřích místo Itachiho nějaká blondýnka.
"Kdo je to?" zeptala se Sakura.
"To bych taky rád věděl," řekl překvapeně. Byl ohromený jako Sakura.
"Vypadá trochu jako Iris, jenom ta barva..." řekla Sakura.
"No jo, to je Ibis, její dvojče," vzpamatoval se Naruto.
"Ibis? Není to pták?"
"No jo, rodiče chtěli, aby se jejich jména podobali."
"Takže dvojče?"
Ibis se usmála.
"Sestra si tu zapomněla knihu," řekla a vzala první knihu, co uviděla.
"Jak okouzlit dívku svého srdce?" podivila se Sakura.
Itachi se podíval na knihu.
"Chce ji půjčit bratranci," vysvětlila.
"Aha, no knihu jsem našla," řekla Sakura a zamířila ke dveřím.
"Měj se řekl," řekl Naruto a zavřel dveře.
"Proč tu máš tuhle knihu?" zeptal se Itachi zpátky ve své podobě.
"Nevím."
"Jak okouzlit dívku svého srdce? To kvůli Sakuře?"
"Nebudeš žárlit?"
"Na to je pozdě."
"Nejspíš jsem si ji před lety opatřil kvůli Sakuře. No co? To přece není hřích."
"Ne, dokud to na někom nepoužiješ," řekl a otevřel ji.
"Na první schůzce po ní nechtějte příliš. Chovejte se spíš, jako kamarád. Přirozeně, nenuceně. Rozhodně ji nenuťte k žádnému fyzickému kontaktu," předčítal Itachi. "Tímhle tempem bys ji balil tři století."
"Tak sis početl," řekl Naruto a vytrhl mu knihu.
"Preferuji, najdi a ukořisti," řekl Itachi a nebezpečně mu zajiskřilo v očích.
"Ani na to nemysli, konečně jsi vylezl z postele, nebudu tě z ní zase tahat."
"Nemusíme lízt do postele."
"Můžem se jít projít."
"Pro dnešek mám ženského těla dost."
"V lese ho potřebovat nebudeš."
"Tak na, co čekáme," řekl Itachi a táhl ho ke dveřím.
"Zpomal Romeo, utrhneš mi ruku."
"Dávám přednost trochu mazlivějším přezdívkám. Broučku, miláčku. To v té knížce nepsali?"
"K téhle části sem se ani nedostal." Oba konečně zpomalily.
"Už mě můžeš pustit. Neuletím ti," slíbil.
"Vadí ti to?"
"Ne."
"Tak vidíš," řekl, přitáhl si k sobě a dal mu pusu na tvář.
"To je všechno?" podivil se Naruto.
"Nechávám si to na pak," usmál se Itachi.
Procházeli se, občas i prodírali, lesem. Něco přes tři hodiny.
"Na chvíli si dáme pohov," řekl Naruto, sedl si na zem a opřel se o strom. Pak se podíval na Itachiho.
"Děje se něco?"
"Mám jen takový pocit... Jenom se tu porozhlídnu," řekl a zamířil do lesa. Chvíli na to znovu uslyšel kroky.
"Už jsi zpátky?" řekl aniž by se podíval, kdo vůbec přichází.
Když nikdo neodpovídal, zvedl hlavu a podíval se za zvukem kroků.
Když viděl, kdo k němu míří, ztuhl a začal se třást. Strachem.
"Proč ten vyděšený pohled?" řekl a přiblížil se ještě víc. Naruto chtěl utéct, ale nemohl. Otočil hlavu směrem kudy odešel Itachi. Doufal, že ho uvidí přicházet.
"Chvíli to potrvá," řekl, jakoby mu četl myšlenky. "Zasloužíme si trochu soukromí." Naruto jen zavrtěl hlavou.
"Naruto, proč všechno tohle. Jestli jsi mi chtěl dát lekci, fajn, ale už přestaň blbnout."
"Chceš, abych se vrátil k tobě?"
"Samozřejmě."
"Možná, kdyby tu nebyl Itachi, bych se nechal strhnout," přiznal.
"Tak v čem je problém?" řekl a klekl si k němu.
"Že já mám Itachiho. Udělal bych chybu, kdybych ho opustil a dal přednost tobě."
"Co...?"
"Kdyby šel vrátit čas, zpátky k tomu večeru, nenechal bych tě odejít," řekl. "Tehdy jsi byl pořád Sasuke. Teď jsi jen Orochimarův poskok. Kdyby řekl, zabij mě, zabil bys mě."
"Ne!"
"Ale ano, chtěl jsi zabít Sakuru a to tě miluje."
"Ale já ji ne."
"Proto pro tebe není důležitá, že? To je sobecký pohled na svět."
"Naruto, vždyť je to Itachi," řekl. "Zabíjí."
"Jako ty."
"Naruto," řekl a pokusil se obejmout.
"Nech mě!" Sasuke se ho pokoušel uklidnit, aby sebou, tak nezmítal. Naruto se dál bránil. Nakonec se mu podařilo uvolnit ruku. Aniž by přemýšlel, co dělá, natáhl ruku a dal Sasukemu facku. Nastala chvíle ticha. Sasuke se podíval na Naruta, který si začal uvědomovat, že udělal chybu.
Sasuke chytil jeho ruce a přitlačil ke kmenu stromu. Stisk byl hrubý a silný. Naruto se z něho nedokázala dostat.
"Prosím, pusť mě," žadonil Naruto. Sasuke jakoby to neslyšel, ho dál držel. Ničím se nezdržoval a políbil ho.
Naruto se znovu pokusil o další vlnu vzpoury. Sasuke ho, ale držel pevně. Narutovo začali téct slzy. Měl strach, kam až Sasuke zajde. Modlil se, aby se Itachi vrátil, co nejdřív.
Sasuke na chvíli přestal a podíval se do Narutových očí plných slz.
"Prosím, pusť mě a jdi pryč," zašeptal Naruto.
"Proč?"
Naruto nestačil odpovědět. Uviděl, jak se kolem Sasuke ruku sevřela dlaň.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama